Jak jsme si vyléčili psa který byl ochrnutý
Hodně dlouho jsem přemýšlela zda tenhle článek napsat. Nakonec jak vidíte jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o tento velice zajímavý, smutkuplný ale vlastně štastný příběh.
Odehrálo se to minulý rok, takže rok 2016 koncem letních prázdnin. Můj Jorkšír kterému je nyní 12 let tak začal špatně chodit, hrbil se, když se rozběhnul na zahradě tak spadl na bok. Pak už nechtěl chodit vůbec, polehával a byl jako bez života. Nakonec padal úplně pořád, museli jsme být pořád někdo u něj a hlídat ho.
Celá tahle událost se odehrála asi ve 2-3 dnech a po těch 3 dnech Falko (tak se jmenuje), ochrnul. Mohl hýbat pouze hlavou, nohy nejspíše vůbec necítil, na dotek nereagoval nic.
Co uděláte jako první když je zvířeti špatně? Jedete na veterinu. A tak jsme také jeli.
Na veterině nevěděli co mají dělat, napíchali mu vše možné, cévkovali ho. Hrůza a děs. Řekli nám, že v jeho letech to není už moc dobré a , že by nám doporučili Brno aby ho vyšetřili totálně celkově. Ale to jsme nechtěli protože by zažil strašné trápení ale to už zažil tady. Kdyby jste jen viděli když jsem zachytla jeho pohled u pootevřených dveří když ho cévkovali, rvalo by vám to srdce. Další den jsme měli jet na další injekce ale nejeli jsme. Nechtěli jsme ho trápit a tak nás napadala otázka "chceme ho nechat trápit v takovém stavu?" . Už jsme přemýšleli, že jej necháme uspat. Ale nevzdávali jsme to. V pelíšku měl podložku co se dává na postele pro důchodce, do té čural a kakal. Vodu vypil jen pokud v tom byl tvaroh nebo něco podobného a granule jak kdy snědl. Víte Falko je ten nejmlsnější pes co sežere s chutí i citron a to vážně. Takže toto bylo velké +, dostali jsme do něj cokoliv.
A jak to vše pokračovalo?
Pročetli jsme celý internet a něco podobné se stalo jedné paní ale ne tak závažně, radila užívání vitamínů. Řeknete si možná, vitamíny? A tak co za zkoušku to stojí, nasadili jsme mu přísun rúzdných vitaminů a Ginkgo bilobu . Vše to byli léky pro lidi, upravila jsem dávkování samozřejmě a jelikož měl bolesti tak jsme dávali ají lidské analgetika od bolesti a vše to zabíralo. Falko se začal lepší, vstal. Sice strašně ale vstal, udělal krok. Čindál více kroků, samozřejmě pro jídlo :D to by nebyl on. Věřte mi nebo ne, starali jsme se o něj celá rodina a vykurýrovali ho. Na noc jsem mu obskládávala pelíšek Křišťály a také různými kameny na nervovou soustavu, takže byl v energetickém kruhu.
Na veterináře jsme se vybodli, už jsme u nich znovu nebyli. Byli jsme samozřejmě na preventivním očkování a odčervení ale už jinde. Falko se krásně vyléčil akorát ho trochu zlobí srdíčko protože je to strašně akční pes ale jinak ok. Také se stalo, že se začal zas hrbit ale to třeba jen jeden den, něco jsme mu dali na uvolnění nervů a svalů a bylo to dobré. Vitamíny dáváme stále preventivně, samozřejmě ne v takovém množství jako předtím.
Období kdy byl Falko ochrnutý bylo pro mě strašné, měla jsem před posledním školním rokem kdy jsem měla maturovat. Utíkala jsem z brigády za ním domů a seděla u něj na zemi celé hodiny a pořád a pořád mu povídala a vzpomínala jsem co jsme spolu zažili. Pokud si něčím takovým neprojdete tak nemůžete vědět jaké to je a ani to nikomu nepřeji, ten strašný pocit, že ho možná budete muset nechat nebo tak něco. Prošli jsme si tím všichni tady doma.
Mějte rádi svoje zvířátka a važte si jich dokud tu jsou ! Protože kdykoliv se může stát cokoliv.
Na veterině nevěděli co mají dělat, napíchali mu vše možné, cévkovali ho. Hrůza a děs. Řekli nám, že v jeho letech to není už moc dobré a , že by nám doporučili Brno aby ho vyšetřili totálně celkově. Ale to jsme nechtěli protože by zažil strašné trápení ale to už zažil tady. Kdyby jste jen viděli když jsem zachytla jeho pohled u pootevřených dveří když ho cévkovali, rvalo by vám to srdce. Další den jsme měli jet na další injekce ale nejeli jsme. Nechtěli jsme ho trápit a tak nás napadala otázka "chceme ho nechat trápit v takovém stavu?" . Už jsme přemýšleli, že jej necháme uspat. Ale nevzdávali jsme to. V pelíšku měl podložku co se dává na postele pro důchodce, do té čural a kakal. Vodu vypil jen pokud v tom byl tvaroh nebo něco podobného a granule jak kdy snědl. Víte Falko je ten nejmlsnější pes co sežere s chutí i citron a to vážně. Takže toto bylo velké +, dostali jsme do něj cokoliv.
A jak to vše pokračovalo?
Pročetli jsme celý internet a něco podobné se stalo jedné paní ale ne tak závažně, radila užívání vitamínů. Řeknete si možná, vitamíny? A tak co za zkoušku to stojí, nasadili jsme mu přísun rúzdných vitaminů a Ginkgo bilobu . Vše to byli léky pro lidi, upravila jsem dávkování samozřejmě a jelikož měl bolesti tak jsme dávali ají lidské analgetika od bolesti a vše to zabíralo. Falko se začal lepší, vstal. Sice strašně ale vstal, udělal krok. Čindál více kroků, samozřejmě pro jídlo :D to by nebyl on. Věřte mi nebo ne, starali jsme se o něj celá rodina a vykurýrovali ho. Na noc jsem mu obskládávala pelíšek Křišťály a také různými kameny na nervovou soustavu, takže byl v energetickém kruhu.
Na veterináře jsme se vybodli, už jsme u nich znovu nebyli. Byli jsme samozřejmě na preventivním očkování a odčervení ale už jinde. Falko se krásně vyléčil akorát ho trochu zlobí srdíčko protože je to strašně akční pes ale jinak ok. Také se stalo, že se začal zas hrbit ale to třeba jen jeden den, něco jsme mu dali na uvolnění nervů a svalů a bylo to dobré. Vitamíny dáváme stále preventivně, samozřejmě ne v takovém množství jako předtím.
Období kdy byl Falko ochrnutý bylo pro mě strašné, měla jsem před posledním školním rokem kdy jsem měla maturovat. Utíkala jsem z brigády za ním domů a seděla u něj na zemi celé hodiny a pořád a pořád mu povídala a vzpomínala jsem co jsme spolu zažili. Pokud si něčím takovým neprojdete tak nemůžete vědět jaké to je a ani to nikomu nepřeji, ten strašný pocit, že ho možná budete muset nechat nebo tak něco. Prošli jsme si tím všichni tady doma.
Mějte rádi svoje zvířátka a važte si jich dokud tu jsou ! Protože kdykoliv se může stát cokoliv.
Mráz mi šel po těle, když jsem četla tvůj článek. Dcera měla taky jorkšírku Peginku. Bylo to zlatíčko. Když jí bylo 10,5 roku, umřela dceři v náručí. Ta kudy chodila, tudy brečela a už pejska nechtěla. Děti ji přemluvily a teď má ani ne roční Wallinku, taky jorkšírku s papírem původu, ale ta je úplně jiné povahy. Je to divoch - říkáme jí motorová myš, ale jinak je to zlatíčko. Máme ji všichni také rádi.
OdpovědětVymazatSou to zlatíčka a nikdy nevíme co se může stát. :/ Raději bych takovou zkušenost samozřejmě neměla .
VymazatJsou to členové rodiny. :)
Tak tohle bych nečekala. Je to až neuvěřitelný. Jsem ráda, že všechno dobře dopadlo.
OdpovědětVymazatProlhaná Mrcha
To jsme nečekali nikdo v tu dobu. Je to takový náš malý, velký zázrak :)
Vymazat