Složitost jménem kamarádství

Začal nám Nový rok, a já bych se ráda trochu více rozepsala o kamarádství. Hned po půlnoci jakmile tenhle rok začal, vzpomínala jsem s přítelem nad našimi kamarády. Vzpomínali jsme na ty které máme a na ty které už nemáme a nevídáme se s nimi. Tak mi to tak pořád leží v hlavě.

Kamarádit jsem se začala s lidmi již od malička ale vždy jsem byla ta tichá a stydlivá osůbka, takže kolem mě nebyl moc velký okruh přátel.
Takové to "hlubší" přátelství začalo na Základní škole. Měla jsem hodně dobrou kamarádku u které jsem spávala a chodila s ní skoro každý den ven. Ve všem jsme si rozuměli. Na Základní škole jsem tedy získala vážně dobré kamarádky. A nebo jsem si to myslela?
Po základce jsme se odstěhovali a začala Střední škola. Věřte nebo ne, i když jsme se odstěhovali o 10 km dál, tak to moje kamarádské vztahy přetrhlo. Každý se dal jinou cestou a občas jen vidím na Facebooku nějakou jejich nově přidanou fotku jak se asi mají. Také jsem přišla na to, že jak už tomu bývá tak se lidé hodně mění a nejspíš by jsme si vlastně asi už ani nerozuměli s jejich životním stylem.
Střední škola mi přinesla zase nové kamarádky, spíše jsem je pokládala za spolužačky se kterými se dá bavit jelikož jsme se mimo školu nestýkali. Občas si napíšeme, zakládají rodiny a bydlení.
Jako mladší jsem zkoušela kamarádit s klukama (pouze za účelem kamarádit) ale nebylo to ono. Kluk se do vás vždy zabouchne a nechce moc s holkou jen kamarádit. :D

Víte ani nevím proč jsem vybrala k tomuhle článku obrázek kravičky. 
Možná proto, že krávy prej mají nejlepší kamarádky a proto, že se mi 
tahle fotka jedné kravičky z hor prostě líbí. :D

Čím více jsem starší, tím více se zamotávám do tajů přátelství. Přátelství bývá většinou velice složitá věc a to zvláště pro introverta jako jsem já a vlastně ají díky tomu o co se zajímám a, že nemám tak běžné koníčky jako moji ostatní vrstevníci.
Neříkám, že nemám kamarádky a přátele, ale víte není to ono. Každá holka sní o tom, že se může s čímkoliv své kámošce svěřit, kdykoliv k ní přijet a psát si s ní, mít stejné zájmy, pořádat výlety bez chlapů :D, dobrodružné výpravy a noci u filmů, nákupy... Možná tu nyní popisuji kamarádství z typického amerického filmu.
Vzpomeňte si na Sex ve městě! No nebyli ty ženský super? Jaký měli vztahy a scházeli se, i když každá měla svůj život, děti, manžela, práci... Mimochodem, ten seriál i filmy miluju. 

Výsledek obrázku pro sex in the city gif

Jsem ještě mladá a život mám celý před sebou a určitě mi nějací lidé přijdou do cesty. Kdo ví, třeba Nový rok přinese novou kamarádku? Halooo, čekám na tebe! :D
I když jsem velice ale velice samotářský člověk, občas si potřebuji pokecat s někým kdo je stejně střelený jako já a není to můj přítel.
Minulý rok přinesl u mě spíše menší rozklad hodně dobrého přátelství. A vůbec nevím jak se to bude dál vyvíjet. Asi ani nebudu popisovat situaci a co se dělo, je to moc osobní a na dlouho.

Víte člověk by se někdy tak rozepsal ale co kdyby náhodou si to pak četla daná osoba a našla se v tomhle článku? To by byla sranda i to už se nyní může stát. Nemohu tu ale přece psát o tom jak mají moje kamarádky problémy s alkoholem, trávou a nevěrou, že? 
Často se na mě také obrací lidé kteří mají nějaké osobní problémy ale stejně nedají na nikoho rady. Pak tu máme začarovaný kruh. Proč se na mě obrací když očividně jsou spokojení jaký mají bordel v hlavě a v jejich životě.

Často mě napadá jak to mají ostatní lidé, co vy? Máte fakt, fakt dobrou kámošku? Víc než dobrou?

Musím napsat, že jsem měla vážně výborný vztah s mojí sestřenicí. Již od dětství jsme u sebe navzájem spávali a jelikož to byla sestřenice tak jsme se viděli hodně často od malička. No pak jsme nějak tak trochu více vyrostli a každá si našla přítele. Píšeme si, to ano. Člověk se někdy tak moc změní během puberty až je to děsivé. Někdy si přeji být zase mladší. Takové to bezstarostné období plné kamarádství a výprav po venku. Super výpravy typu, že vylezete večer z okna vezmete kolo a projíždíte hluboké lesy, sedíte na střeše obchodu a chodíte na hřbitovy a skoro si naděláte do kalhot. Takové bylo moje dětství. Úplně koukám když si vzpomenu co jsme vždy vymysleli. Takové akce jsem prováděla s mojí spolužačkou jelikož se nastěhovala přímo vedle mě do domu. Také to bylo jinačí v tom, že jsem bydlela chvíli na vesnici a myslím si, že pro dítě je to lepší než město.

tumblr_obxpu8vqlw1vnhtpro1_500.gif

Prosím, nyní se podělte o svoje zkušenosti. Miluji dlouhé komentáře, tak se nebojte. Budu se těšit. 

Siren

Komentáře

  1. Vrr - to dokáže naštvat, měla jsem sepsaný obří psaní a ono mi to spadlo a psát to od znova? Omlouvám se za případné překlepy a chyby.

    Moc se mi tvůj článek líbil :) a jen tak na zlehčení, co mě do teď ještě trošku trápí. Tři dny před vánoci nastoupila jsem, na kapačky ze zdravotních komplikací a den před silvestrem jsem dobrala prášky. O zdravotním stavu věděli čtyry holky, na vánoce mi popřála jedna a na silvestra nikdo :( Je mi smutno, že na mobil od všech přátel přišla jenom 1 zpráva. Na fb mi něco málo přišlo, ale od těch od kterých bych to očekávala, ne. Docela mě to zklamalo, vždy musím začínat jako první. Ale když jsem nebyla ve své kůži, tak jsem neměla chuť nic posílat.
    Tak jsem si tu trošku postěžovala...

    A když si tak ráda čteš komentáře napíši ti ještě jeden zkrácený příběh, ale kratší než měl být.
    Moje druhá nejlepší kámoška. Znám se s ní už 7 let a poznaly jsme se na nástavbovým, studiu, hned jsme si padly do oka. Aktuálně pul roku už má dítě ale bavíme se nadále i když vídáme se méně co se vdala asi rok. Vždy jsme se dobře bavily a užily, ale vždy mezi nás se cpala ještě jedna holka, kde jsem si připadala jako páté kolo u vozu. Ty dvě pracovali ve stejné práci, já ještě studovala a bavily se pro mě o cizích věcí a já se skoro nudila, když jsme byly v kavárny...

    Jinak ti přeji hodně štěstí v tom novém roce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano na to musím napsat, že občas je člověk překvapený kdo se mu v jaké chvíli ozve a kdo ne. Já to překvapení měla nedávno také akorát ve formě toho, že jsem měla narozeniny. Doufám, že ti je už o dost lépe. :)
      Někdy se vážně nestačíme divit jak se různí lidé zachovají. Jsem moc ráda, že se nedá tak lehko vidět druhému do hlavy. To by jsme se toho ještě dozvěděli. :D :)
      Děkuji a tobě také! :)

      Vymazat
  2. Krásně napsaný text! :) Take moc okolo sebe nemám přátel. Spousta jich odešla, i kdyz na druhou stranu jsem možná i radši. Většinou kolem sebe mam jen lidi, co maji jine priority v životě, tim myslim travu, kouření, alkohol, čili ja si s nini nerozumim. Ale kdyz uz mam nějakou kamarádku, či kamaráda. Je to pak opravdové přátelství. Jsou tu v dobrém i zlém. :) Jinak co nelepší vstup v novém roce a věřím, že takové přátelé najdeš i ty :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :). Ano někdy je lepší, že někteří odešli a nestýkáme se. Takové priority vážně neuznávám a vlastni mi takoví lidé dost vadí nyní.
      Děkuji :), uvidíme co se na mě letos chystá.

      Vymazat
  3. Pěkně napsané, já jsem tedy teprve na střední. Na střední jsem se dostala společně s mojí nejlepší kamarádkou ze základky. Musím připustit, že pro mě je to opravdu silné kamarádství. Tím myslím to, že my se vlastně neumíme ani hádat. Pokud ano (tak je to cca na 2 minuty a pak chytneme záchvat smíchu). Doufám, že nám to takto vydrží :). Jinak jsem se teď začala bavit s jednou strašně hodnou holčinou, tak uvidíme, jestli i naše kamarádství vydrží.
    Když píši o těch kamarádkách, mám jich dost s tím, že jednu mám moc ráda, ale už... už to není ono a stejně vím, že už je takové to kouzlo pryč. Udělala věci, co se prostě nedělají, ale já nejsem taková, že bych někomu něco vyčítala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je super když spolu jdete ají na školu :). Já právě šla jako jediná na jinou střední a ostatní chodili společně. No kdo by se hrnul na zdravku :D. Ale ti co šli společně tak mají stále dobré vztahy.
      Ať ti tvoje kamarádství vydrží! :)

      Vymazat
  4. Musím se ti přiznat, že se ve spoustě věcí, co jsi napsala, strašně vidím :D Dřív jsem přemýšlela nad podobným článkem, možná by to dlouhé vypisování trochu pomohlo, ale většinou se toho zase zaleknu :D
    Nějaká ta stydlivost ve mě byla už od dětství, ale zároveň jsem se dokázala proměnit v pořádného raráška! :D Přátel jsem měla spoustu a neřešila jsem, kdo je pro mě lepší, protože tehdy všichni byli 'dobří'. Pamatuju si spoustu přátelství a přesně si pamatuju i ten první zlom, kdy se věci pokazily a já se od té doby začala více a více stranit - a s každým dalším velkým zlomem jsem radši ustoupila do téměř osamělosti.
    Vždycky jsem si myslela, že umím udržovat přátelství. Ale nejspíš ne. Někdy mi postupně začne víc a víc připadat, že ti lidé o mě už nestojí a že se mi snaží stranit... a já vím, že to není pravda, že si to zase jen sama nalhávám z nějaké divné sebe-destruktivní posedlosti, ale pak se prostě těm lidem začnu vzdalovat, dokud to nevymizí. A taky se mi stalo, že mě přátelství naprosto ničilo, ale v tom případě jsem to zase nechtěla vidět "mám skvělou kamarádku, co záleží na tom, že se mnou manipuluje a stahuje mě pořád dolů?"...ale když už šlo celkem dost do tuhého, tak jsem spálila mosty a začala se pomalu vyhrabávat z té jámy, kam jsem se nechala stáhnout.
    Taky jsem si vždycky nejlépe rozuměla s klukama, bývala s nimi větší sranda, ale pak tady je vážně ten problém, že kluci se většinou do svých kamarádek zakoukají.
    Strašně bych potřebovala tu nejlepší kamarádku, přesně to typické přátelství z amerických filmů. Nemůžu trávit čas jen sama nebo s přítelem. Jenže také mám méně obvyklé zájmy a prakticky se bojím na lidi mluvit. O nejlepší kamarádku, nejspíše na celý život (to zní naivně, co?) jsem přišla právě díky toho toxického přátelství a vím, že už se to nikdy nevrátí do těch starých kolejí a budeme vždycky jen ty kamarádky, co si občas napíšou, občas někam zajdou.
    Bydlet blíž a být zábavnější osobou, okamžitě se k tobě hlásím na konkurz přátel :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já s příchodem Nového roku musela :D. Zahleděla jsem se do toho starého a divila se jací někteří jsou a pak vznikl tento článek.
      V dětství bylo vše takové jednoduché, nebylo tak složité navázat kontakt. :D
      Někdy mám také ten pocit, že o mě ostatní nestojí. Hlavně je to tím, že mají asi jiné priority.
      Můj přítel mi vlastně takovou tu nejlepší kámošku dělá :D. Ale není to holka a je to poznat xD.
      A ty bys ani žádný konkurz nepotřebovala! Brala bych tě hned. Máme toho hodně společného si myslím, akorát překonat počáteční stydlivost :D to je u mě fakt obtížné někdy.

      Vymazat
  5. Hned jsem si vzpomněla na 13 Reasons why a konkrétně na druhou epizodu, na jejímž začátku Hannah říká - "Friendship. It´s complicated."
    A ono opravdu je. Nebo spíš... může být. Osobně si myslím, že nejlepší kamarádky jsou takové, s kterými to komplikované vůbec není. Prostě to plyne. Je to třeba 10 let a pořád si máte co říct, komunikace a domluva je jednoduchá. Snadné.

    Já jednu takovou kamarádku mám - a je to taková kamarádka, kterou považuji za svou nejlepší. Můžu jí říct snad cokoli, dáváme si drobnosti jen tak, můžu jí zavolat i o půlnoci a stejně tak ona mně. Komunikace je jednoduchá. Tohle považuju za opravdové přátelství.
    Známe se od osmiletého gymplu, tedy asi od 11 let. Je nám teď 21 a brzo nám bude 22 a pořád se máme rády a stýkáme se. Trochu míň, kvůli kamarádčině práci, to je pravda, ale píšeme si a probíráme spolu problémy, strasti i slasti života.
    A když je čas, dáme si prostě spicha. :)

    Tak tohle je tedy nejlepší přátelství, teď, tady pro mě.
    Kdo ví, co ještě přinese budoucnost, ale jsem spokojená s tímto přátelstvím.

    Pak mám samozřejmě nějaké spolužačky, známé, obyč kamarádky a další kamarádky, třeba i opravdu dobré, ale ne nejlepší.
    A i kamarády. Povětšinou zadané, nebo ženaté, takže zabouchnutí se neobávám, ani na něj nemyslím. :D
    Mým dalším nejlepším kamarádem je pak můj přítel, kterému můžu říct opravdu cokoli a vždycky je tu pro mě, tím víc, že spolu nyní bydlíme. Což si myslím, že by ve vztahu rozhodně mělo být základem - přátelství.
    Myslím totiž, že na stará kolena krása opadne, vášeň pohasne, ale přátelství, pokud je opravdu dobré, vytrvá.
    Tedy - tohle je můj názor :)

    Kamarádku můžeš potkat prakticky kdekoli - i když školy nebo pracoviště jsou pro to asi nejvíc stvořené.
    Dobré jsou ale i oslavy a setkání kamarádů, či nějaké párty. Těch nejsem úplně příznivcem, ale nikdy nevíš... :)
    Já třeba svého nejlepšího kamaráda/přítele potkala na Silvestrovské párty - a to Silvestra vůbec nemám ráda!
    Člověk nikdy neví, co mu osud přichystá :)

    Mimochodem, hrozně by mě zajímalo, jestli opravdu existují holky, co pořádají takové dámské jízdy.
    Když u mě spí moje "nejka" většinou jen ujídáme brambůrky a smějeme se vtipným videům, probíráme chlapy, školu, práci... Ale že bychom měly nějaké vyloženě dobrodružné výpravy, to ne! :D A nakupujeme spolu opravdu jen pomálu.
    Ale i tak je to pro mě ideální přátelství - neměnila bych :)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano opravdové kamarádství by mělo být vlastně jednoduché a takové "samozřejmé".
      Moc děkuji za to jak jsi to hezky rozepsala :). Také mám v přítelovi nejlepší "kámošku" vlastně a můžu mu říct cokoliv ale je to chlap :D. Takže má chlapské názory a tak dál.
      Na párty moc nejsem ale někdy se občas něco takového naskytne a to nejčastěji v létě, tak uvidíme. :) Právě, že na většině akcí bývají lidé s trošku jinými prioritami.
      Možná něco takového fakt bude ale asi ne moc v ČR :D :).

      Vymazat
  6. Určitě neztrácej naději, někde ta tvoje vysněná kamarádka "navždy a ještě dál" určitě je! A kdo ví, třeba už jsi ji dokonce potkala nebo se s ní znáš, ale ještě si to neuvědomuješ?
    Přátelství je vskutku někdy náročné na pochopení, ale když se jej přestaneš snažit chápat, umí být neuvěřitelně krásné. Teda, pokud je upřímné. To se také nehledá lehce, i když musím říct, že já měla zatím většinou štěstí.
    Tak jak ty říkáš, první hlubší přátelství jsem začala navazovat v období základce a pravdou je, že ta jediná mi vydržela nejdéle. Vím, že nám všichni říkali: "Až si najdete kluky, až půjdete na střední, až vyrostete... skončí to." My se vždycky těmto řečem bránily a pravdou je, že i když se teď nevídáme tak často, cítím, že ta pouta jsou nezpřetrhatelná. A jsem za to opravdu vděčná. A vlastně je pro mě tak trochu nepředstavitelné, že to má někdo jinak - že by neměl ty svoje nejlepší přátele, kterým může napsat kdykoliv ohledně čehokoliv. Je to cenné. Máš pravdu.
    Problémy s nevěrou si lidé nejspíš působí sami (tedy pokud jsou v roli pachatele), ale problémy s alkoholem a drogami už podle mě nejsou tak snadné k řešení a třeba tě ti lidé právě potřebují jako oporu? Kdo ví.
    ps. Trochu opožděně ti přeji všechno nejlepší! Měla jsem v plánu napsat ti včera, ale skolil mě jakýsi bacil a musela jsem ležet, ale popřát jsem ti chtěla! Nechť najdeš své ideální spřízněné duše! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) a budu mít oči na šťopkách :D v tomhle roce obzvláště. I když si někdy říkám, že je lepší býti sám a, že přátele moc nepotřebuji tak to není pravda nooo.
      Přeji aby ti to s tvojí kamarádkou vydrželo ! :)
      Možná mě takoví lidé potřebují jako oporu ale když se jim snažím pomoci tak jako by na to pak zapomněli a stejně jednají úplně jinak "jedním uchem tam, druhým uchem ven".
      Moc ti děkuji ! :) Jsi tak hodná. :) =o

      Vymazat
  7. Já bych řekla, že mám tak 4 dobré kamarádky a jednoho nejlepšího kamaráda. Jsou to skvělí lidé, za které bych dala ruku do ohně, vídám se s nimi, občas někam zajdeme... ale takovou tu fakt BFF, které můžu zavolat ve 3 ráno a aby byla takové to moje siamské dvojče bohužel nemám a někdy mě to mrzí. Jsem taky introvert a k tomu sociofobik, tak co bych taky chtěla že :D proč lidi mně podobní jsou jen na blozích a v realitě je nepotkávám :( :D fakt s tebou soucítím :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Introverti mají občas v něčem přece jen výhodu a to je ta, že nemají kolem sebe hromady a hromady lidí. A v té hromádce jsou vesměs i ti falešní atd..
      Také podobné lidi potkám jen zde na blozích apod. :D Ale alespon někde. :)

      Vymazat
  8. Taky si občas říkám, proč nemám přátelství jako z filmu.. Nevídáme se každý den, nepaříme, nemáme takovou tu stálou partu, která si volá, řeší všechno.. Nevím, buď nejsem dobrej typ člověka, ale mám celkem málo dobrých kamarádů..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to není tím, že jsi nedobrý typ člověka :). Je to hodně ají o vystupování a tak dále. Třeba tě v tomhle roce také něco milého potká ve formě přátelství. :)

      Vymazat
  9. Byt tebou tak to moc neřeším. Já mam svůj okruh přátel se kterými se stýkam a stačí mi to. Pak jsou uz jen známí, které když vidím tak pozdravim a prohodime par vět. Pak mam v tom svém okruhu dvě kamarádky, kterým mohu rict snad všechno a jsem takhle spokojena. Nevidím se s nima každý den, ale vždycky když se potkáme tak je to super. Takže buď v klidu a časem na někoho takového natrefis sama. Já jsem to taky tak měla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nechávám tomu volný průběh. Seznamky na přátelství nejsou :D a ani bych do ničeho takového nešla. Co má přijít tak přijde :). Uvidíme.

      Vymazat
  10. Já mám kamarádek více, v podstatě 4. 2 jsou ze základky, jedna ze střední a ta poslední teď z vejšky, ale vím, že je to jen ta jedna, na kterou se mohu spolehnout ve dne v noci. Že tu pro mě bude a probíráme spolu všechno. Paradoxně je to ta moje úplně první kámoška :) <3 Jak říkáš, člověk občas potřebuje vypnout, jít na ladies párty bez chlapů. Chlap ti kamarádku prostě nenahradí :D Přeji ti, ať ti nový rok nějakou super kámošku přinese :)

    http://www.thewaybya.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je paráda ! :) Ať vám to vydrží společně. Moc děkuji :), uvidíme co přijde. :D

      Vymazat
  11. Ahoj Siren, já mám kamarádek všehovšudy 4 (takové ty, kterým napíšu, jestli nechtějí někde posedět a nejsou to jen známí, 3 z nich jsou ze základní školy - měla jsem štěstí na slušné holky). Což je docela fajn číslo, časově to vždy nevychází, ale aspoň vím, že jednou za čas mám s kým popovídat a některé z nich se i vypovídat z různých radostí a neradostí. Jedna z nich má také podobné zájmy (sledujeme podobné seriály, posloucháme vcelku podobnou hudbu, vždy jsme měly rády horory, a tak podobně). Kamarádky mám ráda, ale přesto mám pocit, že jsem nenarazila na zcela spřízněnou duši (jestli teda něco takového existuje). Bližší kamarádství taky s postupem věku navazuji čím dál tím hůř, příjde mi, že už to snad ani neumím :D Dobrodružné výpravy v dětství, na to jsou jedny z nejlepších vzpomínek, hrozně ráda bych si to někdy zopakovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to jak ty. Prostě ta spřízněná duše nějak není. S postupem věku je to horší :D nemůžeme si jen tak hrát na pískovišti a zeptat se "budem si hrát spolu ? Budem kamarádky?" :D

      Vymazat
  12. Mno já mám taky zkušenost s opačným pohlavím takovou, že ať už je holka sebeošklivější nebo cokoliv, tak má pocit, že když už se s ní někdo baví, že jí chce balit, takže to asi fakt není snadný :). PP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano i to je někdy problém. To je lepší rozumně ze začátku vysvětlit o co komu jde. V téhle době již ani není nějak přehodně slušných mužů a když se někdo chová k ženě slušně tak to hned chápe jako flirt a podobně.... Občas je to vše zamotané :D :).

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj ochránce

Okultismus, čarodějnictví a magie

Enneagram