Strašák jménem škola
Chtěla bych se vám v tomhle článku tak trochu svěřit a poukázat na to jak na některé lidi působí vlastně škola. Pro začátek bych vám řekla, že mám základní a střední školu s maturitou a prozatím se na žádnou jinou školu nechystám. Nebudu tu psát "Už nikdy nechci školu vidět!" i když bych možná ráda něco takového napsala, kdo ví jak na tom budu třeba za rok, za dva? Nebudu nic hned zahazovat a psát to slovo "nikdy". Možná jste podle názvu již zjistili, že moc kladný vztah ke škole jsem asi neměla a máte pravdu. Začala jsem samozřejmě jako všichni základkou. Až na některé předměty typu matematika, fyzika a chemie to byla vlastně brnkačka. V podstatě skoro nikdy jsem se neučila nic dopředu, bud jsem si něco pamatovala z hodiny a když ne tak jsem se to ani neučila protože mě to absolutně nezajímalo. Pořád jsem si kladla otázku " K čemu to vše je?!". Nicméně všechno bylo v pořádku a já jsem základkou prošla a úspěšně. Sice jsem nikdy nebyla premiant